1.obraz : Zvěstování Panně Marii

Všechna zastavení mají za svoje textové motto úryvky přímé řeči, nebo popisu události, nikoli jen nezúčastněné označení jako např. „Zvěstování Panně Marii“.
Zde, u setkání Archanděla s Marií ji Archanděl Gabriel neoslovuje se stonkem lilie v ruce, ale oba stojí u „výhonku kořene Jesse (Iz 11,1-10)“, který vypučel ze země.
(obraz + anotace: Milivoj Husák)

Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.
Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“
Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.
Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“
Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“
Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.
Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“
Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.

2. obraz : Ježíšovo narození

Všechna zastavení jsou pro svoji čitelnost krajně redukována jen na to podstatné: I zde je tedy vynechán poetický kolorit chléva, zvířat a pastýřů…
(Je to obraz/ znamení domu (Bet-Lechem – dům chleba) a rodiny. Zvěstující anděl je přepisem anděla z fresek italského malíře Giotta.
(obraz + anotace: Milivoj Husák)

Text: Lk 2, 1-20Audio přehrávač

Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.

Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.
Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova,
které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,
aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.
Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí,
protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.
A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.
Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude
pro všechen lid.
Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.
Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“
A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.
Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma
a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“
Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.
Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.
Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli.
Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.
Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli,
jak jim to bylo řečeno.

3. obraz : Klanění tří králů

Mt 2,11 PADLI NA ZEM A KLANĚLI SE MU

Klečící král položil svoji korunu na zem, aby naznačil, komu náleží tato důstojnost.
(obraz + anotace: Milivoj Husák)

text: Mt 2,1-12

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu
se objevili v Jeruzalémě a ptali se:„Kde je ten právě narozený král Židů?
Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:
‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými,
neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“
Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl:
„Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi,
abych se mu i já šel poklonit.“
Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě,
šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou;
padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.

4. obraz : Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámu

I toto zobrazení je pro jasné vyznění výjevu redukováno na oblouk chrámové klenby a hlavní aktéry: Ježíš a farizeové, světlo a šero. Josef a Maria zde nejsou, narušili by svými siluetami jasnou polaritu.
(obraz + anotace: Milivoj Husák)

Text: Lk 2, 40-52Audio přehrávač

Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.
Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.
Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš
v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.
Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.
Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal?
Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“
On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam,
kde jde o věc mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozuměli.
Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.

5. obraz : Zmrtvýchvstání Páně

Postava Ježíše s rozepjatýma rukama je převzata ze slavného kříže sv. Františka z Assisi, na Jeho oděvu jsou hvězdy, slunce a měsíc jsou symboly věčnosti.
(obraz + anotace: Milivoj Husák)

Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie,
aby se podívaly k hrobu.
A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen
a usedl na něm.
Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví.
Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován.
Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.
Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi
do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to.“
Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům.
A hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny.“ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy
a klaněly se mu.
Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje;
tam mě uvidí.“
Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím,
co se všechno stalo. Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze
s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali.
A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“
Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy
až podnes. Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš určil.
Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali.
Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého
a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. “

6. obraz : Seslání Ducha Svatého

Holubice (pták vůbec) se jako symbol Ducha svatého objevuje při křtu Ježíše v Jordánu. Na zobrazeních „Seslání Ducha svatého“ se obvykle objevuje dvanáct apoštolů a Panna Maria kolem stolu; kompozice třinácti osob by byla jednak přehuštěná, jednak nudná; poletující ptáci vhodně vyjadřují pohyb i radost. (obraz + anotace: Milivoj Husák)

Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk,
sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu
a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, židé
i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích
o velikých skutcích Božích!“ Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému:
„Co to má znamenat?“ Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“
Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: „Muži judští a všichni,
kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně:
Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí – vždyť je teprve devět hodin ráno.
Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
‚A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění
a vaši starci budou mít sny.
I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat. A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň
a oblaka dýmu. Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně,
velký a slavný; a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.‘
Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte.
Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž
a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet
ve své moci.
David o něm praví: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal; proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději, neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach. Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.‘
Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes. Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn; viděl do budoucnosti, a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.
Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.
Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal
na nás, jak to vidíte a slyšíte. David nevstoupil na nebe, ale sám říká: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.‘
Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem.“
Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, bratři?“
Petr jim odpověděl: „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista
na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán,
náš Bůh.“
A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“
Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.
Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení.
Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo
s radostí a s upřímným srdcem.

Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty,
které povolával ke spáse.

7. obraz : Nanebevzetí a korunovace Panny Marie

Symetrický výjev Panny Marie se dvěma anděly zpodobňuje zároveň nanebevzetí i korunování; dvanáct hvězd na jejím šatě odkazuje k vidění sv. Jana (Zj 12,1), modlitba „Zdrávas Královno“ je přepisem starého hymnu „Salve Regina“, který se zpívá ve vranovském kostele na konci každé bohoslužby. (obraz + anotace: Milivoj Husák)

Zdrávas Královno, matko milosrdenství,
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!
K tobě voláme, vyhnaní synové Evy,
k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči
a Ježíše, požehnaný plod života svého,
nám po tomto putování ukaž,
ó milostivá,
ó přívětivá,
ó přesladká, Panno Maria!